ZNAK

V modrém štítě s červenou patou se třemi stříbrnými kužely zlatý kalich se třemi drahokamy na nodu - zeleným mezi dvěma červenými, po stranách provázený odvrácenými zlatými lipovými ratolestmi se třemi listy, na prostředním z nich sedící, k sobě hledící stříbrní ptáčci s červenou zbrojí.

VLAJKA

List tvoří tři svislé pruhy, červený, modrý a červený v poměru 1 : 2 : 1. Uprostřed modrého pruhu žlutý kalich se třemi drahokamy na nodu - zeleným mezi dvěma červenými, v žerďovém i vlajícím pruhu tři bílé kužely - hroty do středu listu. Poměr šířky k délce listu
je 2 : 3.

ZDŮVODNĚNÍ
k návrhům znaku a vlajky obce Dlouhá Lhota (okr. Blansko)

První písemná zmínka o existence osady, ležící 9 km jižně od Kunštátu, pochází z roku 1255, kdy byla i s kostelem darována tehdy nové zřízenému zďárskému opatství. Po celé feudální období byla rozdělena na dvě části, menší náležela k Černé Hoře, větší k blanenskému lennímu panství olomouckého biskupství. Po vsi se psali členové vladyckého rodu, přípomínání v letech 1365 - 76.

Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje, vybudovaný v letech 1804 - 05. Starší, dnes již neexistující kostel sv. Vavřince, stával na jiném místě. Z jeho interiéru se dochovaly zvony z 15. a 16. století a také vzácný mešní kalich z r. 1503, před polovinou 18. století upravovaný.

Někdy z 18.století pochází stará obecní pečeť s košatým stromem (patrně lípou) a dvěma ptáky v pečetním poli, opis kapitálou POC: OB: DLOHO: LHOCKA (MZA Brno, f - D6, sign. 862) V návrhu obecního znaku byl pečetní obraz nahrazen lipovými ratolestmi se sedícím ptáčky. Někdejší biskupskou část vesnice prezentuje červená pata štitu se třemi stříbrnými kužely ze znaku olomouckého biskupství, hlavní figurou štitu je zlatý kalich s drahokamy, připomínka nejvzácnější pamětihodnosti Dlouhé Lhoty. Dominantní modrá barva symbolizuje obcí protékající potok. Návrh znaku provází zjednodušený návrh vlajky obce, respektující zásady a zvyklosti současné vexilologické tvorby.

Miroslav J.V. Pavlů
heraldik

KROK ZPĚT